Násobíme-li násobek deseti číslem deset, dostaneme číslo, které je násobkem sta.

Sečteme dvě čísla a dostaneme ten samý výsledek, jako když je sečteme v opačném pořadí.

Rovná-li se dělenec nule, je podíl nula, ať je dělitel jakýkoli.

Mám-li v zápisu dělence nulu, výsledek bude nula, i když budu měnit dělitele.

Při dělení na pořadí čísel nezáleží (mohu zaměnit dělence a dělitele), výsledek se nezmění.

Rozdíl dvou čísel je vždy větší než nula.

Každé přirozené číslo větší než devět je dvojciferné.

Každé přirozené číslo menší než deset je jednociferné.

Dva libovolné násobky čísla tři se od sebe liší o tři.

Násobky čísla šest jsou vždy sudé.

Násobky čísla sedm jsou vždy liché.

Když násobek sta vydělím deseti, dostanu násobek deseti.

Každý násobek sta je i násobkem deseti.

Podíl je vždy menší než dělenec.

Rozdíl je vždy menší než menšenec.

Součet dvou čísel je vždy větší než sčítanec (ať první, tak druhý).

Po zaokrouhlení čísla na desítky můžeme dostat číslo menší, větší, nebo stejné.

Při zaokrouhlení čísla na desítky můžeme dostat nulu.

Při zaokrouhlení čísla na stovky můžeme dostat jeho dvojnásobek.

Když sečteme dvě sudá čísla, dostaneme zase sudé číslo.

Polovina ze čtvrtiny je čtvrtina z poloviny.

Ke každé úloze na sčítání najdeme výsledek.

Ke každé úloze na dělení najdeme výsledek.

Řešením úlohy 2 - 4 je, že k dané úloze neexistuje výsledek v oboru přirozených čísel.

Jsou úlohy, kde řešení obsahuje více čísel, než jedno.

Rovnost a rovnice není to samé.