Hoši měl již nastřádáno dvě stě dvanáct bedniček.
Tyto bedničky naplněné štěrkem byl už části v Jezerní kotlině zapuštěny do zem.
Byl přibty hřebky k sobě a spáry mezi nimi byl utěsněny.
Část jich byla ještě v překladišti a zbtek měl hoši ve sklepě.
Všichni ochodníci ve Spálených Mlnech už oba chlapce znal.
Někde jim opravdu ochotně bedničky schovával a hoši už měl notýsky plné záznamů, kam mají přijít.
Dospěl lidé se příliš nezajímal, co hoši s bedničkam dělají.
Ale ostatní chlapci v ulicích to chtěl vědět.
Ta zvědavost byla našm hochům krajně nemlá.

. . . .